Říkala jsem si, že až budu dospělá, tak si pořídím nějaký kvalitní mobilní telefon. Pamatuji si totiž, že na základní škole neměl skoro nikdo mobilní telefon. A já taky ne. Nicméně ale potom rok později, kdy se telefony rozmáhaly, tak už několik lidí mělo mobil. Jenom bohužel já ne. Byli jsme totiž čtyři sourozenci. A moje maminka nám řekla, že když koupí jednomu mobilní telefon, tak ho bude muset koupit všem. Samozřejmě, že mi jako děti jsme to vůbec nechápaly a byly jsme naštvaný.
Samozřejmě, že v dnešní době už to velmi chápu, že maminka si nemohla dovolit koupit čtyři mobilní telefony. Navíc, když v té době byly mobilní telefon ještě velmi drahé. Pamatuji si, že obyčejný aušus mobil stál tehdy čtyři tisíce korun a vůbec s tím mobilem nešlo nic dělat. Pouze jenom volat nebo psát zprávy. Naštěstí, ale tahle doba už je za námi. V dnešní době už mám nový mobil, který je opravdu geniální. Říká se tomu chytrý mobilní telefon. Mám už i syna, kterému je sedm let a on má už taky svůj chytrý mobilní telefon. Mnoho lidí si myslí, že dětem mobil do rukou nepatří. Já si ale myslím pravý opak. Je to právě výhodné, když má dítě mobilní telefon.
Protože když potřebuji syna rychle sehnat, nebo chci vědět kde je, tak není nic jednoduššího, než vzít mobil a zavolat mu. A jsem ráda, že jsi se synem takhle věříme. Syn mi vždycky vezme telefon. A jsem ráda, když mi vždycky řekne, kde je. A já se s ním mohu takhle povídat. Nebo když syn jede ke svému otci na víkend. Můj syn je na mě závislý a taky je hodně prima, že my si může kdykoliv zavolat. Takže to se to stane tak, že si třeba pětkrát denně zavoláme. A syn je fakt klidnější a já taky. A vy si myslíte, že mobil dětem nepatří nebo taky máte malé děti, které už mají svůj mobilní telefon? Můj syn se na mobilu taky hezky zabaví. Hraje tam svoje oblíbené hry a mě to vůbec nevadí. Každý má své hobby.